Menu

Kategorie: Duchovní

Tradice květné neděle

Poslední, 6. neděle postního období je zároveň prvním svátečním dnem Velkého týdne, zvaného také „smrtelný“ nebo „pašijový“. V něm se při bohoslužbách poprvé čtou nebo zpívají pašije: části evangelií popisujících utrpení Ježíše Krista. Obřad svěcení ratolestí spojený s procesím kolem kostela slouží jako upomínka na slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma.

Procesí křesťanů v Jeruzalémě s palmovými a olivovými ratolestmi je zaznamenáno už na počátku 5. stol. Prvotní církev přijala palmu jako znamení života, naděje a vítězství. Kvetoucí jíva byla už ve středověku ve střední Evropě náhradou za tuto palmu a tvoří základ svazků Květné neděle. Vedle jednoduchých kytic z jívových větví byly v jižních Čechách, na Horácku a ve Slezsku vytvářeny spletené svazky zvané „košťata“, „berani“, „palmy“. K jívovým prutům se přidávaly další, kterým lidová tradice připisovala zvláštní sílu pro růst obilí nebo jako ochranu před krupobitím a škůdci. Kytice se připevnily na vysokou hůl a doplňovaly se papírovými ozdobami a barevnými pentlemi. Výška a vzhled se stávaly soutěžní a reprezentativní záležitostí. Palma je pýchou hochů té obce, z které byla palma nejvyšší, dosahující stropu presbytáře kostelního. Kytice dávali dohromady často chlapci, kteří je nosili do kostela a při svěcení kytice zdvihali a třásli jimi. Svazek se rozebíral obyčejně na konci pašijového týdne na Velký pátek. Ochranná síla narašené a posvěcené větve se rozšířila na člověka, dům, dobytek, sad i pole. Lidé zastrkávali „kočičky“ doma za svaté obrazy a kříže, za trámy, dávali je na střechu, do stájí a hospodářských budov. Za bouřky je okuřovali nad hořící hromničkou. Dávali je k včelím úlům a házeli do studny, aby voda byla zdravá. Kažký druh proutku měl svou účinnost. Do pšenice se dávala střemcha, do žita líska, do hrachu doubek. Za okno hloh, aby neuhodilo, jasan do sklepa, zbytek za trám na půdu.

Některé ratolesti se použily ke šlehání lidí a dobytka a to už na Květnou neděli. Od středověku sílily divadelně dramatické prvky v církevním procesí Květné neděle. V Německu táhli v průvodu dřevěného osla na kolečkách, na kterém seděla figura Spasitele. V Praze dokládají tento zvyk církevní prameny do 14. a 15.stol. Tradice procesí s Kristem na oslu o Květné neděli je doložena v Bavorsku, Rakousku, Itálii, Francii, Belgii a Holandsku. V některých místech Bavorska a Tyrolska přetrvala do 20. stol.

print Formát pro tisk

Aktuálně

Mikuláš 2015

Z Písma

Chválu vzdávám Hospodinu celým srdcem, v kruhu přímých, v shromáždění.
(Žalm 111:1)

Vyhledávání