Menu

Kategorie: Duchovní

Velikonoce

Nejstarší křesťanský svátek vznikl v apoštolských dobách jako oslava z mrtvýchvstání Ježíše Krista. Staročeské pojmenování „veliká noc“ je doloženo do 14.stol. Původně slavila církev svátek Paschy v jeden den, v jedinou noc z velikonoční soboty na neděli. Slavnost se postupně vyvinula od 4. stol. ve svaté třídení, triduum ukřižovaného, pohřbeného a vzkříšeného Pána. Velikonoční doba trvá padesát dní a vrcholí Letnicemi, slavností Seslání Ducha svatého.

Lidé začínali Zelený čtvrtek modlitbou před východem slunce v zahradě „na zeleném drně“ a připojovali k ní očistnou koupel. Na Horácku se při smáčení ve vodě třikrát zaříkávali: „Proude, proude, poslal mne Pán Ježíš k tobě, abys všechny neduhy odňal ode mne k sobě“ a pomodlili se Otčenáš. Někde po modlitbě políbili zem. Obřadní umývání, ať už ráno, večer nebo po setmění probíhalo i v následujících dnech, zejména na Velký pátek. Rituál je aktem nového počátku.

Pečivo tzv. jidáše, jidášky se podle krajových zvyklostí peklo v různých tvarech. Jako placka, závitnice, preclík nebo provázek stáčený z válečků těsta. Napodobení provazu, na kterém se Jidáš oběsil.

Na Jindřichohradecku, Telčsku, Pelhřimovsku i Jihlavsku se na Zelený čtvrtek vařila kaše kropená medem. Do svátečního jídelníčku se asi dostala z obyčeje podělovat kaší lidi nuzné.

Zvláštní síla se přikládala vejcím sneseným na Zelený čtvrtek. Hospodyně je označila a na Hod Boží vzala do kostela posvětit. K velikonočnímu obdarování patřil už Zelený čtvrtek tradicí koledování, přáním k svátkům a posílání darů.

„Prosit Zeleného čtvrtku“ se říkalo na Rychnovsku - „já jsem k vám přišel na zelenej čtvrtek“, ohlašovali se koledníci z okolí Dobrušky. Při slavnostní mši v kostelech naposledy znějí varhany a zvony. Mlčí až do vigilie Vzkříšení. Mlčení zvonů sahá do doby Karla Velikého. Doba klidu a ticha se promítla do domácností. Z hodin se odstraňovalo závaží, ovcím se sundavaly zvonce. Prožívání Velkého pátku provázela řada zákazů – hýbat se zemí, praní a bělení prádla, pečení chleba, zákaz cokoli půjčovat, prodávat, darovat. Podle lidových představ se na Velký pátek při „hlase pašií“ otevírá země a poklady v ní. Bílá sobota má název podle bílého roucha novokřtěnců, kteří při velikonoční vigílii přijímali křest. Na Bílou sobotu večer se světí oheň a křestní voda. Od ohně kněz zapaluje velikonoční svíci, paškál, která symbolizuje vzkříšeného Krista. Žehnání ohně je podle historiků franckého původu doložené do 8. stol. Mělo formou svátostiny potlačit pohanské ohně k poctě božstev, aby se dařilo polní úrodě.

print Formát pro tisk

Aktuálně

Mikuláš 2016

Z Písma

Chválu vzdávám Hospodinu celým srdcem, v kruhu přímých, v shromáždění.
(Žalm 111:1)

Vyhledávání