S pláčem se rodíme i umíráme: Napřed pláčeme sami, na konci pláčou ti kolem nás. Poprvé čteme o pláči v První knize Mojžíšově 45. kap.
Výstava papírových betlémů v kostele CČSH Na Václavce 117/1, Praha 5 od 1.12. do 2.2.2022, Po, St, Pá, So, Ne 14 - 16h
14. 7. 1420 Němci Míšeňští a též Uhři, v hojném počtu, vyjeli na pražskou horu Vítkov, aby dobyli dřevěné sruby postavené Žižkou a husity jinými.
Výstava betlémů v kostele CČSH na Václavce: vaclavka-cz.webnode.cz
„Pane, nejsem hoden, abys vešel...“ (Mt.8,5-13)
Kdybychom neopakovali tuto větu každou neděli, nebyly by naše bohoslužby celé. Už ve staré církvi se
tato pasáž, s malou obměnou, stala součástí Večeře Páně. Proč tento sebekritický výrok prochází dějinami
církve? Slavné věty se stávají slavnými díky slavným osobnostem, které je pronesly.
Boží milost je od Boha neoddělitelná. Je to osobní vztah, který Hospodin vytváří mezi sebou a lidmi. Člověku, který se prohřešil, Bůh odpouští a omilostněný hříšník může „znovu žít.“ Svobodný od viny nemusí provinění napravovat a Boží milost si tak zasloužit.
31. října 1517 člen augustiniánského řádu, kněz Martin Luther, doktor biblických studií, umístil na vrata wittemberské kaple svých 95 tezí. Dostal se tak do sporu s církevní hiearchií a protivníci mu vytýkali, že založil požár, který přerostl v Selskou válku.