Články autora

Dušičky 2020

Lidé měli ode dávna starost o to, aby byli nějakým způsobem zachováni. Strach a obavy nejsou na místě, protože se tak děje. Zachováni jsme. Tam na druhém břehu jsou na nás zvědavi a těší se na nás, jak o tom byl přesvědčen Bernard z Clairvaux. Je dobře, že o našich zemřelých víme a vzpomínáme na ně. Protože jsme s nimi spojeni. Všechno živé je mezi sebou spojeno. Všechno souvisí právě proto, že to vymyslel a uskutečnil Stvořitel, náš nebeský Otec.

Pozdrav bratra biskupa

Dýcháme pro Tebe, Pane

Rouška, odstup, větrání. Velká trojice ochrany před zlou mocí, nemocí. Naše vědomí by měla nákaza obohatit o poznání, které se zdá být samozřejmé, ale není: Bez čistého čerstvého vzduchu neexistuje život. Pro každého z nás... jít na čerstvý vzduch je zdravé a povzbudivé, nemít žádný vzduch smrtelné.

Uctění památky Viktorina Kornela ze Všehrd k pětistému výročí úmrtí

600 let bitvy u Vyšehradu a u Panského Boru

600. výročí bitvy na Vítkově

Fotky z oslavy výročí časopisu Všehrd

600 let od bitvy u Sudoměře

Dvojí zjevení v Jeruzalémě

Druhá neděle po Velikonocích nese název Misericordias Domini – lat. Název je odvozen z žalmu 72. „Smiluje se nad bídným a potřebným, duše nuzných spasí.“ První zjevení učedníkům v Jeruzalémě se stalo v nepřítomnosti apoštola Tomáše. Vzkříšený ukazuje zraněné ruce a bok. O nohách se evangelista Jan nezmiňuje, evangelista Lukáš ano. Cílem Ježíšovy návštěvy není v žádném případě předvádět své rány, dokladující jeho utrpení. Jsou důkazem jeho autenticity.

Emausy

„A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael“ vysvětlují zklamaní poutníci zvědavému Neznámému, který se k nim připojuje na cestě do vsi Emaus. Jeho otázka způsobí, že se muži dokonce zastaví, ačkoli chtěli jistě být v cíli před večerem. V závěru Lukášova vyprávění zjišťujeme, že to stihli na poslední chvíli.

Obrazy k Velikonocům

Hod Boží velikonoční

Vzkříšení Ježíše Krista je společným přesvědčením novozákonních svědků. Přitom existuje několik odlišných výpovědí o celé záležitosti, které se při nejlepší vůli nedají sjednotit. Velikonoční neděle je z tohoto pohledu „podezřelým“ dnem. Autentické svědky, budeme-li je za takové považovat, ale vůbec neznepokojuje pestrost motivů. Rozhodující je vzkříšení samo o sobě, nikoli jeho interpretace přímými účastníky. Kristus vstal z mrtvých. Apoštol Pavel zpracoval toto téma precizním komentářem, který najdeme v jeho 1. Listu do Korintu 15.12-22.:

Velký pátek: Svědectví o utrpení a smrti Ježíše Krista

MK 14,26-42 Modlitba v Getsemane
Pane Ježíši, přijmi naše doznání : jako tenkrát Petr, i my se dnes k Tobě hlásíme více slovem než věrností. Jsme slabí a naše síla zůstávat s Tebou v hodině úzkosti nás opouští. Míjíme trpící bližní, ve kterých Ty sám nás voláš, abychom s nimi byli v jejich strádání. Ty jsi nám ukázal v zahradě Getsemanské, že modlitba ztišuje bolest a učí nás vyznávat: Otče, buď vůle tvá...

Velikonoce

Nejstarší křesťanský svátek vznikl v apoštolských dobách jako oslava z mrtvýchvstání Ježíše Krista. Staročeské pojmenování „veliká noc“ je doloženo do 14.stol. Původně slavila církev svátek Paschy v jeden den, v jedinou noc z velikonoční soboty na neděli. Slavnost se postupně vyvinula od 4. stol. ve svaté třídení, triduum ukřižovaného, pohřbeného a vzkříšeného Pána. Velikonoční doba trvá padesát dní a vrcholí Letnicemi, slavností Seslání Ducha svatého.

Květná neděle Dominica Palmarum

Květnou pašijovou nedělí Palmarum začínají obřady Svatého týdne. Obraz této neděle je obraz krále na oslu, který je výmluvnější než mnoho slov. Nepřijíždí vojevůdce, nepřijíždí revolucionář, nepřijíždí dobrodruh, který vsadil na působivou režii. Na velikonoční svátky do města míří velmož, kterému královský titul přísluší. Král jiný než panovníci, kteří se pokoušejí vládnout našemu světu. Přijíždí král předpovězený prorokem Zachariášem: „Král spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu.“ Slova tohoto proroctví byla v běžném povědomí Ježíšových současníků. Volají, aby panovníkovi vzdali čest: „Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!“ Tak činíme i my. Slavíme Pána vším, co máme – otevřeným srdcem, písněmi, modlitbou i květinami. Hosanna navýsostech! Král vjíždí do Jeruzaléma, cíli své cesty. Naplňuje se čas a nikdo neví, jak rychlý spád události budou mít.