Náš sbor

Z HISTORIE KOSTELA JANA KŘTITELE NA PRÁDLE

Dějiny osady Újezd, jejímž centrem byl vždy kostelík sv. Jana Křtitele, sahají s jistotou k počátku 12. století. Újezd byl podhradním předměstím, periferií vně hradeb, s řídkou zástavbou, s mnoha dvory a zahradami. Fungoval zde přívoz do osad na druhém břehu Vltavy, rozvíjel se obchod se dřevem plaveným po vodě. Při řece stály mlýny a prádelny. Situace se změnila s vybudováním hradeb v polovině 14. století, které část Újezda připojily k Malé Straně.

Kostel samotný je jedním z nejstarších v Praze, s románskými částmi datovanými kolem roku 1240, ale založen byl asi mnohem dříve. Stavba to byla vždy prostá, ani později po husitských válkách, kdy byl kostel poškozen, nedošlo k nákladnějším přestavbám.

V 17. století proběhly úpravy v souvislosti s malostranským obecním špitálem, který sem byl přeložen. Tato raně barokní arkádová stavba dodnes vytváří cennou kompozici dvora s kostelem, málokde dochovanou.

Výrazné, ale zároveň citlivé jsou barokní úpravy z 1. poloviny 18. století - dostavba kaple s oratoří na severní straně kostela a nově prolomená okna v protější stěně a v západním průčelí. Jejich kvalita ukazuje na možné autorství Kiliana Ignáce Dientzenhofera, který byl činný v blízkém okolí.

V roce 1784 byl kostel i se špitálem zrušen a byl upraven na obytný dům a v kostele byla zřízena prádelna - odtud název sv. Jan Na Prádle.

Po opravách a restaurátorských pracích, které skončily roku 1939 byl kostel předán k užívání Církvi československé husitské.

Kostel sv. Jan Křtitele je jednoduchá, ale vzhledem ke stavebním prvkům z různých slohových období a jejich propojení, zajímavá stavba. Najdeme zde úzká románská okna v jižní zdi, gotické sedile ve stěně presbytáře se zbytky původní výmalby, části nástěnných maleb, pozdně gotické až renesanční vysoké krovy a štíty, přístavbu barokní kaple akcentující výškovou gradaci celé budovy, dynamické formy kasulových oken.

Před kostelem je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1715, dílo Michala Josefa Brokoffa. Cennou součástí interiéru je též několik obrazů a sochařských děl Františka Bílka (1872 - 1941). Těmito hodnotami i stupněm zachování celistvosti lokality si sv. Jan Na Prádle zaslouží naši pozornost.